Přeji příjemné počtení
Ráno se probouzím a vedle sebe vidím Jonghyuna. Matně si vzpomínám na to, že jsme se líbali, ale ten zbytek nějak nevím. Ale nejsem nahý a ani on ne. Já jsem spal oblečený?! Leknul jsem se, vždyť se vždycky převlíkám! Chci vylézt s postele ale Jonghyun mi to překazí, hodil pře ze mne nohu. Buď dělá, že spí, nebo fakt spí. "Hej, Kime?!" Zeptám se trochu víc nahlas. Nic. Zkusím to znova. Pak mě něco napadne. Nahnu se nad něj a lehce ho políbím. Teď se trochu zavrtěl. Usměju se. Mám jinačí nápad. Trochu se odtáhnu a pak zakřičím: "Za deset minut začíná zkouška!!!" Okamžitě vylítne a já se smíchy popadám za břicho, tak tohle se mi povedlo. Bod pro mě! Děsně mě bolí břicho od smíchu. "Tak to je bod pro mě!" Přimhouří oči a jedním skokem na mě sedí. Těžce dýchám. V očích mi tančí jiskřičky humoru, ale Jonghyun se neusmívá. Když se mu však podívám do očí, vidím v nich pobavení.
Konečně se mi zklidnil dech. Oči mi ztmavly a já čekal, co bude následovat. Obezřetně jsem ho sledoval, co udělá. Naklonil se nade mne a jazykem mi přejel po krku, pak mi zuby objel hranu tváře a nakonec mě lehce políbil. "Omlouvám se Taemine, ale nepůjde to. Tohle nepůjde a já už musím jít. Ahoj." Najednou sleze, sbalí si věci a odejde. Nechápu to, co nepůjde?! Chci vysvětlení, ale jsem z toho na prášky. Schoulím se na posteli do klubíčka a rozbrečím se.
Dva týdny jsou pryč a já celou dobu byl v hotelu. Když jsem přijížděl na letiště, tak jsem zvážněl. Nechtěl jsem za nima a proč taky? Nejdřív to vypadalo, že po mě Jonghyun jede, pak že něco nepůjde a ti tři magoři mi fakt nechyběli. Hlavně Onew, zase se mi bude tlemit a Minho s Keyem? Nevím no, ti tři jsou divní, fakt gayové… A já bych se nejradši propadl. Zaplatím taxikáři a vystupuju. S hlavou skloněnou k nim jdu "Ahoj," zamumlám.
"Jééééééééé!! Taemin! Chyběl si nám kluku!!" Onew mě překvapí, pokusím se o úsměv, ale vyjde mi jen kyselý úšklebek, takhle to proběhne i u Minha a Keye a Jonghyuna nepozdravím vůbec a dělám, že tu není.
"Hej Lee, co ti Jonghyun udělal, že se s ním nebavíš?" ptá se zvědavě Minho. "NIC!" Zařvu na něj a naštvaně nakráčím k odbavení a sleduju lidi, jak si mě fotí.
"Pane Taemine, vítejte." "Dík," zavrčím. Jsem podrážděnej, nevyspalej a neskutečně nasranej na Jonghyuna.
"Lee?" Zeptá se mě opatrně Onew. "Co se děje? Udělal ti Jonghyun něco?" Zavrtím hlavou v záporném gestu, i když je mi jasné, že mi to nežere.
V soukromém letadle jdu na osamělé místo, nemám chuť se s někým bavit. Dávám si sluchátka a poslouchám písničky, ty co jsme nazpívaly, ale i cizí. Zavírám oči a snažím si vyprázdnit mysl.
Asi jsem usnul, protože mě budí něčí hlas. "Lee! Vstávej! Budeme přistávat!" Neochotně otevřu oči a koukám do Jonghyunova obličeje. Nadskočím a zasyčím na něj: "Vypadni ode mne!" Vyjeveně se na mě podívá. "C-Co jsem udělal, že se ke mně takhle chováš?" Provrtávám ho naštvaným pohledem. "Políbíš mě a pak řekneš, že něco nepůjde, co si o tom mám, kurva, myslet?! Vůbec nechápu, co si myslel tím, že něco nepůjde!" Šeptám mu naštvaně. "To nepochopíš, na to si ještě mladý." Dřív než si toho všimnu sám, moje ruka mu přistává na tváři. Udělá to hlasité "MLASK". Vyjeveně koukám na otisknuté prsty na jeho tváři. Pak ho odstrčím, vyskočím ze sedadla a jdu se zamknout na záchod.
"Hele, co si mu udělal Jonghyune? Nikdo z nás tohle u něj nezažil, musel si mu něco provést, když se k tobě choví takhle!" Key je z toho vytočenej, je to poznat podle hlasu. "J-já jsem ho políbil, a pak jsem utekl. On nebyl doma, on byl v hotelu. Přespal jsem tam, nic nebylo. Ráno jsem ho políbil a prostě jsem utekl…a řekl jsem mu, že tohle nepůjde. On nevěděl, o co jde. Nevěděl, že prostě s ním chodit nejspíš nepůjde." Říká vystrašeně. Jde to slyšet i na záchod. "To si, kurva, děláš prdel?! To nemyslíš vážně?! Ty nejsi normální Jonghyune! Je sice mladej, zdá se mu, že tu přebývá, ale je náš! To o něj chceš přijít jen kvůli tvojí pitomosti?! Omluvíš se mu a všechno mu vysvětlíš!!" Ještě nikdy jsem neslyšel Onewa křičet. Jsem z toho rozklepanej, nervy mám na dranc. Radši odemknu, ale zůstávám tiše za dveřmi, zatím co se mi po tváři koulí slzy.