Přeji příjemné počtení
Sedím a tupě zírám do zdi. Jak se to mohlo stát? Ptám se sám sebe.
První den na střední škole a já se hned zakoukám do největšího frajera na škole. Zhluboka se nadechuju. To bude dobrý, klid, klídeček Kaito. Zrovna sedím v lavici, koukám pořád do té zdi před sebou a tím pádem absolutně ignoruji učitelku. "Kaito! Kaito, vrať se na zem! Mohl by si mi zopakovat Pythagorovu větu, když už si zase duchem přítomen?" Chvíli na ni koukám, jako bych spadl z Marsu, ale pak rychle zamrkám a odpovím: "Cé na druhou, rovná se á na druhou plus bé na druhou."
Učitelka naštvaně přimhouří oči, zřejmě mě chtěla potrestat.
Vysvobození v podobě přestávky vřele uvítám, beru si mangu a odebírám se do čítárny, nekoukám na cestu, vězněn vlastními myšlenkami.
Zdá se mi, že proti mně někdo jde a příliš pozdě se snažím uhnout. Vrážím do nějakého kluka a jak tak ležím na zemi, tak se nade mne sklání a říká: "Hej, promiň, nechtěl jsem, ale ty ses nedíval před sebe." Zavrtím hlavou, zvednu hlavu a říkám: " To je dobrý, to je moje…." Dojdou mi slova, bože! Dyť to je on! Největší frajer na škole! Cítím, jak mi horko stoupá do tváří, a klopím oči, nejsem schopen slova. Proč?! Proč se mi tohle stalo?! Jsem tu první den a hned jsem v tom až po uši, k čertu s tím!
Nakloní hlavu na stranu a ptá se: " Jak se jmenuješ? Já jsem Renjiro Matsubara." Polknu, musím se představit! "Já….já jsem Kaito Toriyama." Zvoní, Ren mi podá ruku a vytáhne mě na nohy, v obličeji jsem rudej jak rak. Ren se na mě usměje a mě se podlamujou kolena. " Těšilo mě Kaito-kun." " Mě…mě taky," vykoktám. Shrábnu mangu a letím chodbou do třídy. Zhroutím se do lavice a ztěžka oddechuju. Přiblíží se ke mně Akeno a poťouchle mi říká: "Copak, copak, nachytali tě na dívčích záchodech?" A najednou výbuch smíchu, celá třída lehla smíchy.
Škola končí a já se šinu domů. Mám puštěný sluchátka a nevnímám okolí. Něco troubí a já vzhlížím, náklaďák se blíží, brzdy kvílí a já jsem jak přikovaný. Za sebou, jakoby z dálky slyším hlas: "Kaito-kun!!!" Něčí ruka mě strhává ze silnice a já přistanu v náručí Renjira.
Věnuju mu jeden chabý úsměv a pak se propadám do tmy…….